O škole

Naše základní škola je plně organizovaná škola s 1. - 9. ročníkem. Nachází se v klidném prostředí v západní části městyse Batelov, přibližně 200 metrů od centra městyse - náměstí Míru, u silnice na obec Švábov. Součástí školního komplexu je školní družina, školní jídelna a mateřská škola.

Ve školním roce 2015/2016 navštěvuje základní školu 194 žáků, z toho 103 chlapců a 91 dívek. Většinou jsou to žáci z městyse Batelov, ale nezanedbatelnou část tvoří žáci dojíždějící z obcí Bezděčín, Lovětín, Nová Ves, Rácov, Rohozná, Švábov, Buková, Růžená, Třešť, Olešná, Počátky, Janštejn celkem - 54 žáků.

Pedagogický sbor tvoří 14 učitelů a 2 vychovatelky. Dalšími zaměstnanci jsou ekonomka školy, školník, 2 uklízečky, vedoucí školní jídelny a 4 kuchařky.

Žáci jsou vzděláváni podle Školního vzdělávacího programu zpracovaného podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který je platný od 1. 9. 2013. Má motivační název „Nikdo se moudrým nerodí, nýbrž se jím stává“.

V letošním školním roce pokračujeme ve výuce nepovinného předmětu náboženství. Žákům 9. ročníku nabízíme volitelné předměty - základy administrativy a praktika z chemie. Druhým cizím povinným jazykem na naší škole je německý jazyk, který vyučujeme od 7. ročníku. Ze zájmových útvarů mají žáci možnost výběru z 20 kroužků, jejichž vedoucími jsou učitelé naší školy. Kromě nich navštěvují žáci rybářský kroužek při MRS o. s. MO Batelov, vedený panem Janem Honsárkem.

V letošním školním roce chceme uskutečnit zajímavé projekty, o kterých budeme včas informovat na našich webových stránkách.

Historie Základní školy v Batelově Školství v Batelově má úctyhodnou tradici. V těsném spojení s farou, tedy církví byla v tehdejší době i škola. Kdy v Batelově vznikla není spolehlivě doložené. Je možné, že existovala již za Čížkovských, ale důkazy k tomu nejsou. Za Vejtmilarů jsou doloženi první dva batelovští učitelé: Václav Čouzek Mělnický, + 1644 ve stáří přes 90 let a jeho nástupce Jan Felix Kumžatecký, + 1656. Následuje delší časová prodleva, až v roce 1756 se připomíná další batelovský učitel Václav Pelikán (nar. 1699), jenž učil v Batelově ještě v roce 1771. První písemná zmínka o škole v Batelově je z roku 1652. V kronice městyse Batelova se píše:„Fara společně s obcí musela se starati o školu. Zemřel v roce 1789. Jména jeho následníků, kteří se starali o vzdělávání dětí nejsou známa. Doložené je pouze, že Matěj Beneš, regenschori-vedoucí hudby a zpěvu na kostelním kůru a učitel v Batelově, později v Růžené, byl otcem houslisty Josefa Beneše, narozeného 1795 v Batelově. Josef Beneš začínal také jako učitelský pomocník v Potěcách u Čáslavi. Až v roce 1803 nastoupil v Batelově učitel Karel nebo Josef Lazar z Ronova (okr. H. Brod). Učitel a kostelník Josef Lazar měl kromě platu za službu v kostele ještě příjem od židovské náboženské obce místo tzv. „školní taxy“, která činila 14 zlatých a naturálie. Za dva roky, tedy v roce 1805 odešel z Batelova i z učitelství a stal se c.k. výběrčím. Jako další batelovský kantor je uváděn Jan Čichna také z Ronova v v roce 1805. I on v roce 1808 opustil učitelování a jako kancelista odešel k c.k. hejtmanství do Dalmácie. 1. března roku 1808 nastoupil v Batelově jako učitel Josef Jech z Telče. Tento vzdělaný kantor se zasloužil o založení pamětní školní knihy – kroniky. V jejím vedení se pokračovalo i v dalších letech. Je nesmírná škoda, že se spolu s archivem škol batelovských, na který se nejen batelovští kronikáři mnohokrát odvolávají, ztratila a nezachovala výše uvedená pamětní školní kniha. V Leifrově kronice Batelova se stále uvádí značka AŠB – archiv škol batelovských. Podle pátera Nedbala existovala kromě školní kroniky ještě kniha dokumentů. V ní byly uložené listiny, doklady, originály i prameny publikované tiskem. Pro vyjasnění uvádím, že v každé obci byly vedeny: a) obecní archiv a kronika b) farní archiv c) vrchnostenský archiv Obecní archiv, to byly vlastně knihy narozených, sňatků, knihy zemřelých a kroniky. Farské archivy byly knihy narození, úmrtí a sňatků, doklady a zápisy týkající se stavby, oprav kostela a fary apod. Vše podrobně a přehledně zapsané na rozdíl od povrchních zápisů, týkajících se převážně odváděných desátek, ve farských kronikách. Do dnešních dnů se v Batelově dochovaly tyto matriky od roku 1621. Archiv vrchnostenský vedl písař se zaměřením vysloveně na události v rodině, případně v nejbližším okolí. Bohužel batelovský vrchnostenský archiv byl dlouho v dezolátním stavu na půdě starého zámku. Zbytku vrchnostenského archivu, v letech 1945 a dalších byly postupně páleny a v roce 1963 jejich trosky převezeny do Státního archivu v Brně. Nejcennější zápisy vedl vrchnostenský úředních Josef Křivánek kolem roku 1744. Je jistě velkou zásluhou učitele Josefa Jecha, že byl v Batelově založen a veden archiv škol batelovských. Učitel Josef Jech učiteloval v obci do své smrti 1. května roku 1840. Za tohoto kantora došlo k prvnímu rozšíření batelovské školy svým patronem hrabětem Jindřichem Blankenštejnem. Staré zápisy praví: „Škola nedostatečná byla rozšíená o jedno poschodí. Zřízeny dvě třídy a byt učitele o třech pokojích a komoře.“ Již v roce 1819 se připomíná škola jako dvoutřídní. Vyšší vzdělání bylo v 17. a 18. století umožněno převážně zámožným vrstvám. Venkovské obyvatelstvo bylo do konce 18. století velkou většinou negramotné. Batelovská škola nemohla pojmout většinu místních chlapců, děvčata do školy nechodila. Šlechtickým studentům, pocházejícím z Batelova, je věnována pozornost na jiném místě této knihy. Zde se omezíme na výčet nešlechtických studentů. Z katalogů jezuitského gymnázia v Telči se zachovalo pouze torzo. Lépe jsme informování o studentech jezuitského gymnázia v Jihlavě. Jako první student z Batelova je uveden David Stein (zřejmě pokřtěný Žid), jenž také jako první dokončil náročné šestileté studium v letech 1659 až 1666. Mnohým se to však nepodařilo. Dále následují: Zachariáš Kurtzweil, Duchoslav Šlechta, Adam Skokánek, Martin Kaufmann, syn batelovského správce Ondřej Krčil, Jan Mayer, Lukáš Švejnoha, Pavel Viznar, Ondřej Trávník, Karel Jeřábek, Jan Hašek, Matyáš Kaufmann, Jan Vorel. Od 19. století je počet studentů z Batelova mnohem větší. Učitel Jan Hlinka z Horní Cerkve nastoupil na školu v Batelově 1. 11. 1840. Z tohoto období jsou již známá i některá čísla. V tomto časovém úseku je připomínána i samostatná škola pro děti židovské národnosti. O jejím umístění se můžeme pouze dohadovat. S největší pravděpodobností byla umístěna v domě u židovské synagogy (dům zahrádkářů). V roce 1857 chodilo do dvoutřídní batelovské školy 267 dětí katolíků. Do židovské školy, ve které se vyučovalo německy, 24 dětí. V tomto roce chodily do školy v Batelově i děti z Rácova a Švábova. Zajímavé je i finanční ohodnocení kantorů. Roční plat nadučitele – řídícího učitele byl 664 zlatých 44 krejcarů. Z toho musel zaplatit prvnímu podučiteli 150 a druhému 120 zlatých ročně. Za „čištění školy“ zaplatil 24 zlatých ročně. Zbývalo mu tedy 370 zlatých 44 krejcarů. V roce 1857 byla zřízena školní knihovna se 280 svazky. Na podzim roku 1868 došlo takřka ke tragické události. Po druhé hodině (není přesně uvedeno, zda odpolední nebo vyučovací hodině) začalo hořet Šlingovo stavení (domek vedle školy, později obchod J. Vorla, nyní obchod M. Šuhajové). Plameny ohrožovaly školní budovu, dým z požáru se valil do školní chodby. Při překotném odchodu dětí ze školy nastala panika. Děti se dusily kouřem, omdlévaly a padaly. Mnoho jich bylo vyneseno poloudušených na faru, kde byly kříšeny a ošetřeny. Ani kapacita této školy však nedostačovala. Proto bylo v roce 1880 – 1881 zásluhou faráře Františka Vondráška přikoupeno vedlejší stavení od Čeňka Brounka za 510 zlatých a postaveno pod jeden krov s dosavadní školou. Byly tak zřízeny další dvě učebny. Farář F. Vondrášek byl předsedou školní rady v obci. Roku 1881 odešel batelovský učitel Jan Hlinka do výslužby, odstěhoval se z Batelova do Brtnice, kde 20. 9. 1881 zemřel. Ve stejném roce nastoupil v Batelově jako řídící učitele Theodor Sobotka, rodák z Kněžic.Spolu s ním učili asi 308 žáků Augustin Wichta, Anna Machová a Theodor Stanislav Malec. O těchto učitelích toho mnoho nevíme. Učitelé, kteří v dalších letech působili v batelovské škole jsou uvedeni v souhrnném přehledu na konci této kapitoly. Školních dětí přibývalo a tak i přes oddělení dětí ze Švábova (švábovití si zřídili samostatnou školu v roce 1882 – 1883), již v roce 1896 kapacita školy opět nepostačovala. Obcí byla tedy přikoupena další, sousední chalupa a škola byla přestavěna. Přibyly další dvě učebny. Zastavěná plocha školní budovy měřila 480 m, dvůr 624 m, délka průčelí budovy měřila 32,3 m. Škola měla 6 učeben, 1 kabinet, byt pro řídícího učitele o třech pokojích, kuchyni a další kabinet. Řídící učitel T. Sobotka učiteloval v Batelově do 1. 3. 1907. Na řídícího učitele Theodora Sobotku vzpomínal Eduard Mařík, který chodil do školy v Batelově v letech 1904 – 1910 takto: „Ve třetí třídě batelovské školy vyučoval řídící školy Theodor Sobotka. Byl to svérázný pedagog, předobrý a laskavý. Děti ho měly rády, stejně jako jejich rodiče, kterých řadu vyučoval. Škola měla tehdy 5 tříd, dvě v přízemí, tři v poschodí, malý kabinet – pro nás obdivuhodný sklad pomůcek. Tělocvičnu škola neměla. Tělocvik se „pěstoval“ až od 4 třídy. Byl povinnýpouze pro hochy. Cvičilo se na dvoře, ale jenom v létě a za pěkného počasí. Z nářadí byla k dispozici pouze šplhadla z dřevěné tyčoviny. Bolestivě se z nich zadíraly tříšky. Pan řídící se staral a zasloužil o zvelebení Batelova, zejména zalesněním „Vršku“. Dlouhá léta hrál v kostele na varhany. Do 5. třídy jsem už v Batelově nechodil. Navštěvoval jsem „měšťanku“ v Třešti. Chodili jsme do Třeště jedině pěšky a za každého počasí. Nepamatuji, že bychom pro déšť a mráz školu vynechali.“ Ve školním roce 1907 – 1908 byl zatímním správce školy učitel Josef Stránský a v následujícím roce byl jmenován správcem školy Emanuel Havelka. Školní budova, i když rozšířená, svému účelu a požadavku nevyhovovala. Učebny byly obráceny na sever, zastíněny kostelem a tudíž tmavé. Také přeplněné třídy, chodby a schodiště svými rozměry neodpovídají předpisům a zdravotnickým zásadám. Roku 1918 – 16. listopadu byla na zasedání obecního zastupitelstva zvolena školská komise. Její složení: František Tauš, František Král, Josef Doležal, Antonín Bílek, Ferdinand Bína, Josef Kaňkovský. Komise hledá nouzová řešení, učí se na různých místech v obci, v budově obecního úřadu, na poště apod. 9. května 1927 pověřilo obecní zastupitelstvo Františka Trávníka a Karla Hradeckého vyjednáváním o odkoupení domu Josefa Hamršmída pro stavbu měšťanské školy. 30. 12. 1927 bylo jedním z bodů usnesení z jednání obecního zastupitelstva: „Žádáme o zřízené obvodní školy měšťanské v Batelově a zavazujeme se, že ještě před jejím otevřením opatříme vhodnou budovu s předepsanými místnostmi, byt pro ředitele a všechny věcné potřeby.“ Ředitelem školy byl Antonín Kožešník (1882 – 1967). Ředitelskou funkci zastával v letech 1929 – 1939. Měl bohaté pedagogické zkušenosti z jednotřídky v Uhřínovicích, kde působil dvacet let. Byl rodákem t Zelče, kam se odebralna odpočinek a kde i zemřel. Jeho nástupce Jan Šiman (1897 – 1965), rodák z Červené Řečice, byl také náčelníkem Sokola v Batelově. Vyučoval zde plných dvacet let. Byl prvním z ředitelů batelovské školy, který byl i starostou obce (1936 – 1939). Za druhé světové války byl vězněn gestapem. Neúnosný stav školy trvá ještě celou druhou světovou válku. Před jejím vypuknutím a v jejím průběhu jsou řídícími učiteli, tedy správci školy postupně Josef Stránský, Václav Popek, Ferdinand Bína, Antonín Kožešník, Jan Šiman a František Bína. Počet učitelů se v době první republiky v Batelově zvýšil. Mnozí z nich byli horliví členové Sokola někteří vystoupili z církve a zůstali bez vyznání. Ve škole se horlivě propagoval kult prvního presidenta T. G. Masaryka. Místní duchovní (kaplané a faráři) však zůstávají členové učitelského sboru a nadále nerušeně vyučují náboženství, i když bylo nepovinné. V průběhu II. Světové války se stala němčina hlavním vyučovacím předmětem, vyučování dějepisu a české literatury bylo ze škol odstraněno. Zničeno bylo mnoho knih ze žákovské i učitelské knihovny. Učitelé museli navštěvovat kurzy německého jazyka, museli pracovat na stavbách, byli posílání na nucené práce do továren, dolů i do Německa. Již v průběhu II. Světové války se na místní OÚ jednalo několikrát o nedostačujícím a nevhodném stavu školní budovy. 21. 7. 1933 žádala Rada obecního zastupitelstvív Batelově, aby budova nové radnice č. p. 148 byla uznána jako budova trojtřídní občanské školy s československým vyučovacím jazykem. Zřízení občanské školy v Batelově bylo povoleno přípisem okresního školního výboru v Jihlavě z 11. 8. 1933. V roce 1937 byla připravená finanční položka na elektrifikaci obce v částce 9.000 korun převedená na měš%tanskou újezdní školu v Batelově. 27. 6. 1939 usneslo obecní zastupitelstvo uhraditi veškeré náklady na stavbu měšťanské školy v Batelově. Ke stavbě bude přikročeno okamžitě, jakmile to poměry dovolí. Bohužel válečné poměry mnoho nedovolily. 3. 4. 1940 byla schválena prozatímní úprava stávajících místností sedmitřídní obecní školy v Batelově na pětitřídní obecnou a tří třídní školu měšťanskou od 1. 9. 1940. K dispozici bylo 6 učeben v obecné škole a 3 třídy v přízemí radnice. Dále bylo projednáno opatření stavebního místa, zadání případných stavebních prací na nové újezdní škole, finanční garance a jednání se sousedními obcemi, které se budou účastnit na výstavbě nové školy. Řešilo se i zajištění vhodného bytu pro ředitele školy. Všechna tato usnesení jsou obsažena v zápise schůze ze 3. 4. 1940, za přítomnosti zemského školního inspektora Dr. Rozholda a okr. Inspektora Josefa Dolenského, na radnici v Batelově. Po ukončení války se obec k myšlence stavby nové školy obecné i měšťanské vrátila.5. června 1946 byla ustanovena nová místní a újezdní Školní rada. Jejím předsedoubyl zvolen Karel Marek – rolník, místopředsedou Fr. Bína – ředitel školy, zapisovatelem Fr. Pavlásek – učitel, pokladníkem Otakar Herza – holič. V komisi byli dále Jan Fiala, Bohuslav Palán, Jaroslav Policar, Bohumír Bláha a Jaroslav Doležal. Náhradníky byli Josef Janoušek, Ladislav Doležal a František Lukáš. Komise projednala vykonánípřípravných prací ke stavbě. 20. června byl chválen MNV plán pro stavbu školy a byl předložen ONV v Jihlavě k posouzení. Pro stavbu školy byl vybrán pozemek „V zahradách“, pod židovským hřbitovem. 11. října 1946 projednal MNV v Batelově zadání a vypracování plánu pro stavbu obecné i újezdní měšťanské školy současně. Přihlášku podal pouze architekt ing. Jan Vašíček z Brna – Líšně, který byl všemi hlasy komise pověřen stavební plány vypracovat. Ředitel školy F. Bína podal za místní a újezdní Školní radu zprávu o probíhajících přípravných pracích. Předběžně se jednalo s majiteli pozemků nutných ke stavbě. Někteří majitelé jsou ochotni své pozemky prodat, Oldřich Kaňkovský, Karel Jireš, Antonín Nedbal, Karolína Cirhanová, ostatní žádají výměnu pozemků – Jan Doležal, Jaroslav Doležal, Otakar Herza, Josef Hamršmíd, Jan Novák, Antonín Novotný a Josef Stoklasa. Byla ustanovena užší komise, která připravovala a vyřizovala přípravné práce pro stavbu školy. Do komise bylo určeno po jednom zástupci z vesnic Lovětína, Rácova, N. Vsi a Bezděčína. Z Batelova bylo jmenováno 8 členů – Jindřich Pachta, Josef Stejnek, Rudolf Kadlec, František Doležal, Rudolf Kotoun, Karel Trávník, Josef Růžička a Jindřich Paul. Komise organizovala svoz kamení a dodávání materiálů z místních zdrojů. Obec Rácov prodala 108 m dřeva, dopravila jej na pilu v H. Cerkvi, batelovští sedláci dováželi kámen. V zimních měsících se začala kopat studna na stavebním pozemku. Ing. Jan Vašíček z Brna – Líšně vypracoval projekt školní budovy. Provedení stavby bylo zadáno stavební společnosti z Jihlavy, staviteli a tesaři Jaroslavu Nehybkovi a staviteli Josefu Vyskočilovi, oběma z Brna. Stavební pozemek měl výměru 2 ha 87, 5 a. Náklady na postavení nové školy byly rozpočteny na 16 mil. Korun. Stavební práce byly zahájeny 1. 9. 1947. Již 7. 9. 1947 byl slavnostně položen základní kámen. Zúčastněni byli i zástupci okolních obcí, Rácova, N. Vsi, Bezděčína a Lovětína. Postup prací na výstavbě však nepokračoval tak, jak si zástupci MNV představovali. Nahromadilo se tolik překážek, že byly obavy zastavení stavby. Skoro celý rok se na stavbě nepracovalo. Stavební společnost byla znárodněna a tím podnikatelé ztratili zájem o další práci. Nebyly pracovní síly, stavební materiál nebyl dodáván. V těchto okamžicích se osvědčili členovéškolské komise, zástupci MNV a ředitel školy. Osobními návštěvami získávali brigádníkyna stavbu, objížděli nové národní podniky, cihelny, uzavírali nové smlouvy a získávalistavební materiál. Nedostatek pracovních sil byl nahrazován brigádníky z místníchzávodů, pracovali učitelé i starší žáci, na pomoc přijeli dokonce učitelé a školníciz Jihlavy. Na podzim roku 1948 se znovu staví, i když stavba pokračuje velmi pomalu.Teprve na jaře roku 1949 se zlepšilo zásobování stavebním materiálem a rychlostvýstavby se zlepšila. Předsedou školské rady byl nově zvolen František Lukáš dělníkČSD. V letech 1949 – 1950 – 1951 pokračovala stavba školy již plynule a poměrněrychle. Na konci listopadu a v prosinci 1951 nastalo velké stěhování. Do nové školy byl povozníkem Jaroslavem Kovářem převážen školní nábytek, stěhovány pomůcky a další vybavení. Dne 8. prosince 1951 se začalo vyučovat v nově otevřené škole. Zařízení učeben, tříd a kabinetů bylo staré, také okolí školy nebylo upravené. Proto bylo ihned v jarních měsících roku 1952 započato s úpravou v okolí školy. Práce bylo mnoho a ochotných brigádníků stále ubývalo, takže všechna práce spočívala na žácích, učitelích a školníkovi Josefu Čechovi. Velkou zásluhu o provádění terénních úprav, výsadby ovocných i okrasných stromků, založení školního pozemku a sadu měla učitelka Marie Bínová. Na úpravě okolí školy se brigádami podíleli jednotliví občané i místní organizace. Na účet školy docházely i peněžité dary na zakoupení nových pomůcek a školního vybavení. Batelovská škola je podle nového školského zákona přejmenována na osmiletou střední školu. V dubnu 1953 byla novým školským zákonem provedena reorganizace školské soustavy. V těchto letech se rozvinula dobrovolná práce dětí v zájmových kroužcích a organizacích. Pracuje např. pionýrská organizace, kroužky tělovýchovné, literární, požárnický, ČSČK, šachový a modelářský. Ve školním roce 1956 – 57 byla ve škole zřízena školní dílna. Na její vybavení darovalo ustavené SRPŠ 4.000 korun. Další úprava školství v naší republice se uskutečnila ve školním roce 1958 – 59, kdy byly zrušeny na základní škole závěrečné zkoušky v 8. ročníku a žáci byli klasifikováni, stejně jako v jiných postupových ročnících, na klasifikační pedagogické radě školy. Opět byla zavedena 9. třída. Do batelovské školy dojíždějí nyní žáci z Bezděčína, Švábova, N. Vsi, Lovětína, Rácova. Nově i žáci z Rohozné, kteří dříve absolvovali povinnou školní docházku v D. Cerkvi nebo v N. Rychnově. Ve školním roce 1963 – 64 byla uzavřena pro nedostatek žáků 1. – 5. třídy škola v Rácově a žáci převedeni do ZDŠ v Batelově. Šimanovým nástupcem se v roce 1940 stal František Bína (1905 – 1984), rodákz Mrákotína. Svou funkci vykonával až do roku 1966, kdy 28. 7. odešel do důchodu.Ředitelskou funkci vykonával tedy neuvěřitelných 26 let. V letech 1957 – 1964 takézastával funkci předsedy MNV. Bínovým dlouholetým zástupcem byl František Růžička(1909 – 1967), rodák z Vystrčenovic. Po převratu v roce 1948 je i ve školách všechno podřízeno jedné ideologii a jejím cílům. Nemístně je opěvován SSSR a vše komunistické. Z učebních předmětů na to doplatil především dějepis, který byl změněn k nepoznání. Nový režim omezil počet vyučovacích hodin náboženství a zahájil rozhodný boj proti křesťanskému přesvědčení žáků. V únoru 1960 navštěvovali batelovští učitelé rodiny, nebo zvali rodiče do školy a přesvědčovali je, aby své děti odhlásily z hodin náboženství. Po odchodu ředitele Františka Bíny do důchodu a Kutné Hory, kde zemřel, byl jehonástupcem František Jaroš (1918 – 1996), rodák z Cejle. Jemu se podařilo radikálně snížit počet žáků navštěvujících náboženství. Dne 14. dubna 1967 došlo k tragické události. V důsledku choroby spáchal sebevraždu, skokem pod vlak, zástupce ředitele učitel František Růžička. Ve školní budově byly dále prováděny různé úpravy se zaměřením na zlepšení prostředí a vyučovacích podmínek. Byla vybudována fotokomora, do provozu byly dány sprchy, v tělocvičně bylo instalováno závěsné zařízení na kruhy, tyče a lana na šplh, žebříky, na školním pozemku bylo doplněno nářadí, bylo vybudováno hřiště na házenou, novým nábytkem byla vybavena ředitelna školy, novými židlemi a lavicemi jednotlivé třídy. Ve školním roce 1967 – 68 byla vybudována odborná pracovna pro fyziku a chemii, kreslírna a učebna pro přírodopis a zeměpis. V tělocvičně byla okna opatřena ochrannými sítěmi, do školních dílen byly zakoupeny pracovní stoly pro práci s kovem, odborné pracovny byly vybaveny novými stoly, byl zakoupen univerzální dřevoobráběcí stroj, vybudována byla promítací kabina v pracovně přírodopisu a zeměpisu, zřízena byla i odborná pracovna pro hudební výchovu, na školním pozemku bylo vybudováno pařeniště. Nově zřízená cvičná školní kuchyně byla vybavena novým nábytkem, stoly a skříněmi. Dne 1. 9. 1978 přestal na zdejší škole působit ředitel František Jaroš a odešel dodůchodu. Ředitelem školy byl ustanoven učitel Jan Přech (1947), rodák z Rohozné.Brigádnickou prací učitelů byl vybudován v areálu školy tenisový kurt. Ve výuce bylopokračováno v nové koncepci, vyhlášeny MŠ. Postupně byly vybavovány novýmnábytkem jednotlivé třídy a oddělení školní družiny. Započato bylo s rekonstrukcíelektroinstalace a stavebními úpravami školní kuchyně a jídelny. Po dobu rekonstrukce se žáci stravovali v prostorách hospodářské budovy nově otevřené mateřské školy. Odborná pracovna fyziky a chemie byla vybavena propanbutanovými hořáky, dokončena byla rekonstrukce školní kuchyně. Od 3. září 1984 se v nové kuchyni vaří až 520 obědů denně. Novými stoly byla vybavena sborovna školy, provedeny byly olejové nátěry stěn chodeb a tříd, některé stěny byly obloženy dřevem, instalované byly nové nástěnky, vyrobené truhlářem Jaroslavem Šimánkem. Ve školním roce 1988 – 89 byl zakoupen na školu 1. počítač PMD 85 – 2 s grafickou jednotkou. Byla položena nová podlahová krytina ve třídách, vyměněny okapy a okapní svody a zahájena příprava na výměnu ústředního topení v celé budově školy. Ve školním roce 1989 – 90 byla zřízena počítačová pracovna s 11 počítači značky Konzul 2717, byly provedeny nátěry oken, protiskluzový nátěr parket v tělocvičně. Po listopadu 1989 nastaly ve školství jisté změny. Ředitel školy již nebyl jmenovánKSČ, nýbrž se o své místo ucházel v konkurzu. Ke konci školního roku 1990 – 91 bylvyhlášen konkurz na místo ředitele zdejší ZŠ. Z něj vyšel vítězně učitel Pavel Policar(1945), rodák z Batelova. Dosavadní ředitel Jan Přech odešel do ZŠ při dětské ozdravovně v Kostelci. Dokončovaly se práce na výměně rozvodů a těles ústředního topení, rozvodů teplé i studené vody, vyměněny byly všechny vodovodní baterie, umyvadla nově instalované odpady. Další místnosti, šatny žáků, byly obloženy dřevem, doplněno bylo vybavení učeben, zakoupen nový počítač, televizory a videorekordéry. Chodby školy byly doplněny novými obrazy, byl zakoupen výrobník sodové vody pro zlepšení pitného režimu dětí. V okolí školy bylo pokáceno několik proschlých a zdraví nebezpečných topolů, na jejich místě byly vysázeny smrky, v budově školy byly instalovány ochranné kovové mříže. V lednu 1995 byly vyměněny zárubně a dveře v celé budově školy,stavebními úpravami zřízeny další 2 kabinety. 16. 10. 1995 byla zahájena výstavba nové plynové kotelny jihlavskou firmou Plynoservis Dobrovolný. Bylo postaveno nové komínové těleso, instalovány 4 automatické plynové kotle, vykopána a položena přípojka plynu a vybudována úpravna vody. Nově bylo vyřešeno vytápění a ohřev vody v bytě školníka. Celkový objem prací spojených s plynofikací školy dosáhl finanční částky 1.620.000 korun. Byl financován OÚ v Batelově. V nové kotelně byl zahájen provoz 18. 12. 1995, původní kotelna byla vyklizena, staré kotle rozebrány a po získání finančníchprostředků bude přestavěna. Budova školy byla napojena na bezpečnostní systém. Podle zákona byl vyhlášen nový konkurz na místo ředitele základní školy.V konkurzu 12. 5. 1997 byl potvrzen ve funkci ředitele školy Pavel Policar. Škole byla poskytnuta účelová dotace ČEZ ve výši 100.000 korun. Z těchto penězbyla vybavena novým nábytkem pracovna jazyků, pracovna výpočetní techniky a dopracovny fyziky a chemie byly zakoupeny nové židle. Finanční částky získané odsponzorů ZŠ byly převedeny do pokladny Nadace při ZŠ. Někteří sponzoři darovali, nebo pro školu vyrobili různé pomůcky. Nově byly v roce 1998 instalovány plynové ohřívače vody pro školní kuchyň a úklid školy. Tím jsou šetřeny další finanční prostředky. Nově bylo instalováno ozvučení tělocvičny, rozhlasová ústředna, stavební úpravy byly provedeny v bývalých koupelnách školy. Takto vzniklé prostory jsou využity pro další rozvoj tělesné výchovy. Celý školní pozemek, včetně nářaďovny byl přemístěn do školního dvora. Na jeho místě bylo vybudováno další hřiště na odbíjenou a košíkovou.Nevyužívaný a zanedbaný školní sad byl dán do pronájmu šesti rodinám z Batelova. Mgr. Pavel Policar
V roce 2008 odešel z funkce ředitele Mgr. Pavel Policar. Na základě konkurzního řízení byl jmenován ředitelem základní školy Mgr. Jaromír Karšulín. V době jeho působení v letech 2008 - 2013 byla zmodernizována učebna ICT, vznikla keramická dílna. Škola se zapojila do projektu „EU peníze školám“, v jehož rámci došlo k dalšímu vzdělávání pedagogů, zkvalitnění výuky a tvorbě nových výukových materiálů. V roce 2010 proběhla celková rekonstrukce vnitřních prostor budov školní družiny a mateřské školy. Počátkem školního roku 2010/2011 vstoupila do provozu nová učebna pro výuku cizích jazyků. V roce 2013 nastoupila do funkce ředitelky základní a mateřské školy ing. Alena Vybíralová.